Mapa - Breza

Breza
Breza (v srbské cyrilici Бреза) je město v Bosně a Hercegovině, v Zenicko-dobojském kantonu Federace Bosny a Hercegoviny. Rozkládá se ve střední Bosně, v údolí řeky Stavnja, nedaleko jejího ústí do řeky Bosny. Obyvatelstvo Brezy je převážně bosňácké národnosti; v roce 2013 bylo ve sčítání lidu napočítáno v městě Breza 3 125 obyvatel.

Městem prochází železniční trať Podlugovi–Droškovac, rovněž i silniční tah ve směru z města Vareš do metropole Bosny Sarajeva.

V blízkosti Brezy se nachází archeologická lokalita Kamenjača s pozůstatky římských objektů. Mezi některé z nich patří např. pozdně antická bazilika.

Jižně od města se nachází důl na černé uhlí, který provozuje dvě podzemní šachty. Je napojen na nedalekou železniční trať, v provozu je již od roku 1907.

 
Mapa - Breza
Mapa
Google - Mapa - Breza
Google
Google Earth - Mapa - Breza
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Breza
Microsoft Bing
Nokia - Mapa - Breza
Nokia
OpenStreetMap - Mapa - Breza
OpenStreetMap
Mapa - Breza - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Breza - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Breza - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Breza - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Breza - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Breza - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Breza - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Breza - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Breza - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Breza - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Bosna a Hercegovina
Vlajka Bosny a Hercegoviny
Bosna a Hercegovina (// Bosna i Hercegovina, cyrilicí / Босна и Херцеговина), zkratkou BiH, někdy zvaná jednoduše Bosna, je přímořská země v jihovýchodní Evropě, na Balkánském poloostrově. Jejím hlavním a zároveň největším městem je Sarajevo s 275 524 obyvateli (2013). Bosna hraničí na severu, západě a jihu s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou pásu 20 km na pobřeží Jaderského moře kolem města Neum, (díky kterému Bosně náleží i tři malé ostrůvky). Střední a jižní část země je hornatá, na severozápadě je mírně kopcovitá a na severovýchodě převážně rovinatá. Vnitrozemí má mírné kontinentální klima, ohraničené horkými léty a chladnými a sněhovými zimami, kdežto jižní cíp země, Hercegovina, má středozemní klima a nízký reliéf.

Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
BAM Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) KM or КМ 2
ISO Jazyk (lingvistika)
BS Bosenština (Bosnian language)
HR Chorvatština (Croatian language)
SR Srbština (Serbian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Srbsko 
  •  Černá Hora